City Expedition: Amerika

Publikováno 22.03.2008 v kategorii Gastro. Trvalý odkaz permalink. RSS kanál pro sledování komentářů.

Další díl City Expedition. Další hromada jídla. Další zážitky, tentokrát z Nového světa. Tentokrát Rasťo vybral Dockhouse restaurant a jako obvykle to byla trefa do černého. Jelikož hovězí svíčková jemně opečená a vevnitř krvavá je snad moje nejoblíbenější jídlo a už jsem se ho docela hodně najedl, nečekal jsem, že by mě restaurace mohla něčím výrazně překvapit. A nebudu vás napínat, nepodařilo se.

Když jsem se tak podíval na část věnovanou steakům v jídelním lístku docela mě zarazila jedna věc: Gramáž! Jenom tři typy steaků přes 300 gramů! To mě docela zklamalo a velmi zredukovalo manévrovací prostor. U restaurace s tak dobrou pověstí bych ocenil možnost vybrat si gramáž u více jídel a ne jenom u jednoho. Já nakonec sklopil uši a dokonce jsem odolal i Carpaciu v části u předkrmů, ale nebojte, nakonec jsem si to taky vynahradil. Než se vydám popisovat, co že jsem to za večer spořádal, přidám malé upozornění: Pokud nevážíte přes metrák a nemáte půlkilový žlučník (schopný rozpustit vše) doma ani nikde jinde to nezkoušejte!

Na začátek Krémová špenátová polévka jistě potěší nejednoho milovníka hustých smetanových krémů. Pro milovníky masa do ní kuchař přidal kousky orestované šunky, které dovršily dokonalost tohoto předkrmu. Skvělý recept, ale ne zas tak dobrý základ do žaludku, jenž má být brzo zaplněn jen lehce upraveným hovězím. Miluju hovězí a zbožňuju ostrá jídla tak jsem se zapřel a objednal jsem si pouze dvěstěgramový!! Hot beef steak připravený rare a k tomu máslové brambory s parmazánem. Na talíři to vypadalo všecko zase tak nějak male, ale už si na to začínám zvykat. Na první pohled byla vidět nedostatečnost porce (asi jsem si fakt měl dát půlkilák). Nicméně maso bylo připraveno přesně jak bych si představoval. Chili papričky nebyly čerstvé a byly velmi, velmi najemno nasekané, takže vypadaly skoro jako omáčka, ale dobře tak, protože v takovém množství by mi z dutiny ústní zůstaly pouze popáleniny třetího stupně. Maso bylo prostě špičkové a jenom jsem mlaskal a vychutnával. A brambory? Báseň! Brambory s parmazánem, to je mi idea. Úžasná kombinace k hovězímu masu. Na talíři mi ale nějak chyběla obloha. I když oblohu málokdy sním celou rád se při jídle zakousnu do kusu salátu či okurky. Myslím že ani u bifteku by oboha neměla chybět.

Hlavní jídlo odputovalo na cestu zažívacím traktem a já věděl, že je zle. Jídlo odešlo, ale chuť zůstala. Jelikož jsem odpůrcem kombinace slakých dezertů a piva a kafe nepiju dávám si v podobných poloplných příležitostech Tataráček. Inu ani tentokrát jsem neodolal. Tatarák byl dobrý, bohužel předmíchaný, ale za to, co následovalo, mi nestál. Dejme tomu, že můj žlučník si řekl: “Tak tohle jsi chlape už fakt přehnal!” a provedl ještě pár dalších úkonů, které doopravdy nebudu dále rozebírat.

Závěrem bych řekl, že Dockhouse je příjemný podnik s kvalitní obsluhou a profesionálně připraveným jídlem. Jestli se vrátím, nevím, kvalitní bifteky najde člověk i na jiných místech v Praze.

 

Komentáře

 
Zatím zde není žádný komentář.
 

Přidej komentář

 
Povinná pole jsou vyznačena tučně.