J1 zápisky IV.

Publikováno 22.05.2008 v kategorii Cestování. Trvalý odkaz permalink. RSS kanál pro sledování komentářů.

Předem se bych se chtěl omluvit za svůj poslední zápis. Vznikal, jako ostatně všechny ostatní zápisy z této série, v záchvěvu posledních sil těsně před usnutím. Když k tomu přičtete ještě notnou dávku piva a destilátů, je skoro zárak, že se to dá číst. Původně jsem měl v plánu si text projít a opravit, ale dospěl jsem k závěru, že takto nejlépe zachycuje atmosféru okamžiku. Nicméně pro slabší povahy a dychtivé čtenáře připravím director’s cut & sober edition, která bude obsahovat normální počet pravopisných chyb a dokonce i informace navíc, které se do původní verze nedostaly. Stay tuned.

Dnes je ale na místě věnovat se aktuálním událostem. Nutno upozornit, že tento článek přichází se zpožděním a vzniká doslova za pohybu. Právě se totiž nacházím v autě na cestě mezi Silicon Valley a San Franciskem, kam se přesouváme do hotelu blízko Moscone Center, kde bude ona očkávaná JavaOne probíhat, ale to už zase předbíhám. Sobota byla volným dnem, kdy jsme si mohli dělat co jsme chtěli. Po dlouhém rozhodování, kam vyrazit padla destinace výletu nakonec na Yosemity National park.

Bylo to pěkné. Yosemity je skoro vysokohorská oblast plná vysokých skal a vodopádů. Hlavní zajímavostí je ale americký styl turistiky. Všude se dá dojet autem. V praxi to funguje asi tak, že vyzíte autem a v samotném parku je spousta menších parkovišť kam dorazíte, zaparkujete a nafotíte okolní panorama. Když máte nafoceno nasednete opět do auta a přesunete se na další vyhlídku. Takovýmto způsobem tu cestuje zjevně většina američanů. Yosemitský park nabízí i možnost cestovat po vlastních (rozumějte chodit), ale můj dojem je takový, že většina turistů cestuje auty. Doopravdy zajímavé. Nunto přiznat, že po více než čtyřech hodinách řízení jsem se moc na dlouhé procházky necítil a tak jsem americký styl docela ocenil. Yosemity jsou určitě moc pěkným místem, ale nějak memám pocit, že bych je nějak uplně poznal. Správný výlet bych si prostě představoval trošku jinak, ale to by člověk musel mít pár dní času a to my bohužel nemáme. Všechno důležité jsem si nafotil takže časem fotky určitě najdete na mojí Picasse. Sám jsem se zatím pořádně neviděl. Rozhodně minimálně skalní vodopády, kterých je tu několik a které můžete obdivovat z různých úhlů a výšek, stojí za to.

Jelikož už se nácházím v hotelu Chancellor blízko Union square v San francisku je tento cestovní článek u konce. Pokusím se spáchat do večera ještě nějaký průser nebo se jenom tak poohlédnout po městě, které na mě prvně zapůsobilo docela odpudivě, ale každou minutou si mě získává čím dál tím víc, a třeba něco zažít, aby bylo o čem psát.

 

Komentáře

 
Zatím zde není žádný komentář.
 

Přidej komentář

 
Povinná pole jsou vyznačena tučně.