J1 zápisky VI.

Publikováno 22.05.2008 v kategorii Cestování. Trvalý odkaz permalink. RSS kanál pro sledování komentářů.

Tak je tu zase půlnoc a já se rozhodl, že je čas shrnout události posledních dnů. Za poslední dny se toho stalo tolik, že je možná už pozdě to všechno zdokumentovat, úplně se začínám divit jak je možné, že jsem nechal uběhnout tři dny bez zápisu, ale když se na to podívám realisticky, tak ono se ani pořádně není čemu divit. Prostě nezbývali síly.

V úterý oficiálně začala JavaOne. Bohužel nejsem schopen popsat jak takový začátek vypadal, neboť jsem ho prospal. Vstal jsem ale dost brzo na to, abych mohl onine sledovat probíhající General Session Riche Greena. Jak už jsem se zmiňoval na této session měl hrát významnou roli výplod mojí práce za posledních několik měsíců, takže jsem byl docela natěšený, kde se co po*ere. A tak se taky stalo. Bohužel (nemo možná bohudík) stabilita desktopové JavaFX aplikace způsobila, že náš mobilní výplod se v záběru jenom na pár vteřin mihnul a nemohl zapůsobit v plné parádě. Důležitou část z této session si můžete prohlédhnout, sami a pokochat se megaúspěchem JavaFX v podání Nandini Ramani sami.

Poté co jsem se pozitivně naladěn úspěšnou key-note vybatolil z postele jsem se postupně vydal směrem na sever konečně zahájit objevování San Francisca. Přímo na sever od Union Square se nachází jedna z nejslavnějších místních atrakcí nesoucí název Pier 39. Vydal jsem se tedy cestou přes China Town takřka furt rovně. Srandovní je, že za tu čtyřicetiminutovou procázku jsem měl pocit jako bych prošel alespoň čtyři různá města. Nejříve moderna ve Financial District, pak klasická asie v China Townu následně pocit jako by se člověk dostal na americký venkov a poté Fisherman’s Wharf což je bývalá rybářská čtvtť zkonvertovaná do turistické atrakce. Když jsem dorazil na Pier a porozhlédl se okolo rozhodl jsem jsem utišit hlad nechutným hotdogem za čtyři dolary. Procházka to byla ale velmi záživná a musím se opakovat, ale každým krokem se mi toto město libí víc a víc. Když už nebylo co dělat nasedl jsem do místní tramvaje a vydal se směrem Moscone, kde mě čekal další nový zážitek. Zážitek veletrhu z pohledu vystavovatele.

Důležitou částí JavaOne je pavilion, což je něco na způsob veletrhu nebo výstavy kde na otevřeném prostoru subjekty vystavující snaží se zaujmout subjekty volně se procházející. I náš tým dostal vlastní “stánek” (rozuměj jednu židličku stolek a počítač zakomponovnaý do Sunovské Mobility Village expozice) a mě čekala povinnost podávat procházejícím lidem informace o našem produktu. Překvapivě příjemná záležitost. Jak se dalo očekávat žádné velké davy se u našeho stánečku nehromadili, ale sem tam se někdo zastavil, ukázali jsme mu naše dema a přijemně si pokecali. Doopravdy to bylo velice přijemné. Ke konci dne už se Pavilion docela vylidnil, takže byla trošku nuda, ale do večera jsem zůstal pozitivně naladěn.

Středa měla být poněkud akčním dnem. Měla být dnem volna. Neměl jsem vůbec nic v plánu a vůbec žádné povinnosti. Celková únava a poněkud zkleslá nálada málem způsobily, že jsem ztrávil celý den na pokoji, ale nakonec to vše dopadlo úplně jinak. K obědu jsem vyzkoušel nedaleké asijské bistro a nejsem si tak úplně jist jak moc mongolské to Mongolské hovězí bylo, každopádně bylo stejně jako přiložené nudle pořádně mastné. Po obědě jsem se dokopal provést přípravu na naši čtvrteční session a poté jsem se musel poněkud neplánovaně vydat do Moscone. Nějak se mi to nechce rozepisovat takže středeční večer srhnu telegraficky: Sony-Ericson bussines party, 20 chicken wings (pořádně mastných), SDN Party (ve dvanáct nás vyhodili), další dvě piva (ve dvě nás vyhodili). Nejsem si jist jestli by se měla evropa učit od ameriky nebo obráceně, ale po druhé hodině ráno je trestné aby v hospodě byl na stole alkohol ať sedíte v kavárně, baru či night-clubu, nikde vám prý nenalejou. Divné je, že vás nenechají ani dopít! Každopádně jsem si druhou polovinu večera užival s pány z Googlu a musím řict, že na tom Googlu asi něco bude.

Čtvrtek ani zdaleka tak akční nebyl. Bylo třeba odkroutit službu na stánku, kde jsem měl možnost si popvídat s pány ze Sony-Ericsonu a Samsungu o tom jak bysme rádi měli v našem SDK podporu pro on-device debugging na jejich telefonech, tak snad to dobře dopadne a náš produkt bude mít skutečně neodolatelné fíčury. Pak jsem si užil pár hodin nervozity před blížícím se podvečerní session. Nakonec se sice neukázalo přihlášených 123 lidí, ale i tak si myslím, že účast byla více než slušná. Posluchači vypadali zaujatě a ohlasy byly pouze velmi pozitivní, takže nezbývá, než označit naši session za úspěšně zvládnutou. Dyk ono na tom v postatě nic není. Sice jsem občas mlel páte přes deváté a nedostávalo se mi sloviček, ale to už je holt nevýhodá nás nerodilých mluvčích.

 

Komentáře

 
Zatím zde není žádný komentář.
 

Přidej komentář

 
Povinná pole jsou vyznačena tučně.