Konec živnostníků v čechách – díl druhý

Publikováno 03.12.2011 v kategorii Různé, Tech. Trvalý odkaz permalink. RSS kanál pro sledování komentářů.

Několik poznámek k novele zákona o zaměstnanosti a jeho dopadu na české živnostníky.

Ať si říká kdo chce co chce, hlavním důvodem kriminalizace švarcu je potřeba státu vybrat víc peněz. Uklízečky, kuchaři, číšníci, asistenti poslanců a zedníci, všecko to dnes jede na živnostenské listy. Otázka je, co se stane, až firmy a drazí páni poslanci zjistí, že tyto lidí musí zaměstnat. Kolik jich skončí na pracáku? Uvědomí si pak drazí poslanci, že je lepší vybrat méně na daních a zároveň platit výrazně méně na podporách?

Velký problém novely je v tom, že je koncipována tak, že je na zaměstnavateli, aby prokázal, že se o nezákonnou práci nejedená. Což společně s vysokými pokutami, přenáší břemeno ani ne tak na nás jako spíš na naše odběratele. V konečném důsledku to tedy není vůbec na mě, ale na firmě, která moji práci odbírá, zda se rozhodne, že je nutno náš vztah přehodnotit.

Co je to ta závislá činnost?

Závislou činnost definuje §6 zákona 586/1992 sb.. Jak je vidno, paragraf to není krátký, a o tom kde přesně začíná závislá činnost lze vést dlouhé spory. Dovolím si zde shrnout několik dostačujících podmínek pro označení činnosti závislou:

  • jsem povinen dbát pokynů zadavatele
  • jsem povinen dodržovat termíny dané zadavatelem
  • zadavatel mě vyšle na pracovní cesty
  • dodržuji metodiku danou zadavatelem (tohle mě fakt šokovalo)

Co tedy není závislou činností? Existuje spousta judikátů NSS, které říkají, že skoro všechno se dá označit jako závislá činnost a jenom jeden, který říká, že v případě 50/50 nelze říct, že se jedná o závislou činnost.

Odkud se bere těch padesát procent?

Pravidlo vychází ze znění Zákona o daních z příjmů (586/1992 sb., viz výše), který stanovuje, že v případě poměru závislé a nezávislé činnosti 50% na 50% není povinnost platit zálohy na daň z příjmu. NSS si toto pravidlo použil pro určení hranice určitelnosti závislé činnosti.

Svobodná povolání

Jednou možností pro nás programátory/designéry a podobné, je provozovat naši činnost v režimu Svobodného povolání. Detaily zde rozvádět nebudu. Celé se to točí okolo autorských děl a práv k těmto dílům, se uplatňuje pouze 40% paušál a není třeba mít živnostenský list.

Co dál?

Já sám nevím. V konečném důsledku je rozhodnutí v rukou našich odběratelů, nikoli nás živnostníků a rozhodnutí je to hodně těžké. Ústava sice říká, že mě nikdo nemůže nutit stát se zaměstnancem, ale to nezabrání FÚ aby mému odběrateli nedoměřil uniklé daně a sociální/zdravotní ze závislé činnosti.

 

Komentáře

JBrix vytvořeno 03.12.2011 v 10:32

Já bych to tak neřešil, stát nemá šanci nikoho postihovat. Je to jen takové plácání do vody, aby měli mírnou páku na ty opravdové “zneužívače”, což jsou firmy, které zaměstnávají třeba 100 dělníků někde u pásu a nutí je pracovat na ŽL.

Pochybuji, že si dovolí otravovat život drobným živnostníkům, co pracují pro nějakou firmu celoročně. To by bylo křiku třeba ve všech bankách, kde pracují kontraktoři buď přímo nebo přes třetí firmu :-)

 
kamežrout vytvořeno 05.12.2011 v 07:56

I když si myslím, že progmátoři, designéři……… budou až (snad) na konci kontrol, nebude nejspíš pravda, že si stát nedovolí otravovat život drobným živnostníkům – protože od koho lze pokuty vybrat snadněji?
Z důvodové zprávy k zákonu:
1.1. Oblast úpravy nelegální práce
Definice nelegální práce…. je velmi obtížně prokazatelná. Práci, která má být podle svých znaků závislé práce vykonávaná v pracovněprávním vztahu, vykonávají fyzické osoby buď jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo na základě většinou písemných smluv podle občanského nebo obchodního zákoníku. ……….. v těchto případech dochází k významným únikům v oblasti pojistného i daní. ….. Cílem je dosažení účinné kontroly nelegální práce….

 

Přidej komentář

 
Povinná pole jsou vyznačena tučně.